Hlavní navigace

Zpráva ČSÚ ukazuje, že stále máme co digitalizovat

10. 5. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: j-mel @ fotolia.com
Souhrnná studie Českého statistického úřadu o stavu a trendech informační a digitální společnosti v České republice nabízí zajímavé statistiky a srovnání našeho trhu s Evropskou unií, které se mohou stát užitečným vodítkem pro lokální channel.

Český statistický úřad (ČSÚ) koncem března vydal souhrnnou publikaci Informační společnost v číslech – 2022, přinášející pohled na rozvoj informační a digitální společnosti v České republice a jeho srovnání s ostatními zeměmi EU. Z obsáhlé části studie zaměřené na segment B2B nabízíme shrnutí několika nejzajímavějších kapitol, které mohou napovědět, kde české firmy zaostávají oproti světu, a kde se tudíž skrývají příležitosti.

Anomálie v používání CRM

ERP systémy pro řízení podniku na základě sdílení informací mezi různými produkčními oblastmi používalo v roce 2021 v Česku 38 % podniků s více než deseti zaměstnanci. Podle očekávání jsou vidět podstatné rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi velikosti firem – zatímco mezi velkými podniky používá ERP systém 93 ze sta, u středních firem to jsou zhruba dvě třetiny a u malých organizací pouze necelá třetina.

CRM systémy pro řízení vztahů se zákazníky využívala v roce 2021 necelá pětina podniků (18 %), přičemž 17 % užívalo CRM k získávání informací o zákaznících pro ostatní oddělení podniku a 12 % jej aplikovalo při analyzování dat o klientech, například pro stanovení cenové politiky a slev nebo komunikační strategie. Podobně jako u ERP platí, že CRM výrazně častěji používají velké podniky než malé firmy – konkrétně 52 % velkých, 29 % středních a 14 % malých organizací.

SCM systémy pro řízení dodavatelsko-odběratelského řetězce pak v roce 2021 používala třetina velkých subjektů (32 %), ale jen 5 % malých firem, celkově tyto systémy najdeme v 7 % českých podniků nad deset zaměstnanců.

Zajímavé, snad dokonce zarážející je, že celkový podíl firem využívajících výše uvedené typy systémů se během pandemie vůbec nezvýšil. Ze srovnání let 2019 a 2021 vyplývá, že u ERP a SCM systémů zůstal podíl totožný (38 %, resp. 7 %), a u CRM dokonce poklesl ze 24 % na 18 %. 

Nepoměr mezi využíváním ERP a CRM je patrný i při pohledu na celoevropské statistiky. Zatímco v rozšíření ERP se nacházíme jen procentní bod pod unijním průměrem, v CRM zaostáváme hned o sedmnáct bodů a patří nám nelichotivé páté místo od konce.

Skutečnost, že rozšíření CRM je u nás poloviční oproti ERP, je v evropském kontextu také spíše anomálií. Podobný nepoměr vykazují pouze Lotyšsko a Portugalsko, o něco mírněji pak Slovinsko a Řecko, a nelze zde hovořit o širším trendu a hledat historické příčiny. Vyšší rozšíření CRM systémů (lehce nad 20 %) vykazuje i Slovensko, a u našich dalších sousedů v Německu a Rakousku dokonce platí, že CRM používá vyšší podíl podniků než ERP.

V cloudu překvapuje security

V roce 2021 využívalo nějakou formu placené cloudové služby celkem 44 % českých podniků s deseti a více zaměstnanci, což představuje dvojnásobek oproti roku 2017. Podíly velkých, středních a malých firem využívajících placený cloud činí 62 %, 47 %, resp. 42 %, a rozdíly mezi nimi jsou tedy podstatně mírnější než u systémů v předchozí sekci.

Nejčastěji využívanými službami jsou v Česku placený cloudový e-mail a bezpečnostní software, které v roce 2021 využívalo 35 %, resp. 34 % podniků nad deset zaměstnanců, na třetím místě jsou pak internetová úložiště, jež využívalo 27 % podniků. Dodejme, že ČSÚ se ve své analýze výslovně pozastavuje nad skokovým nárůstem používání cloudové bezpečnosti a dodává, že jde o natolik novou kategorii, že k ní neexistuje meziroční srovnání.

Méně často jsou pak z placených cloudových služeb využívány ERP systémy (8 %) či CRM aplikace (7 %), zhruba 5 % firem v loňském roce platilo za cloudový výpočetní výkon pro provoz vlastních firemních aplikací a 3 % subjektů používalo cloudové platformy k provozu prostředí pro vývoj, testování a nasazování aplikací.

V rámci Evropské unie v roce 2021 využívalo placený cloud 42 % podniků, naše země se tedy umístila o dva procentní body nad unijním průměrem. Pořád jsme však daleko za evropskými lídry v adopci cloudu, které hledejme na severu – Finsko a Švédsko hlásí 75% podíl firem používajících placené cloudové služby, Dánsko pak 65 %. Norsko, které není členem EU, v tomto šetření chybí, nicméně podle nejnovějších údajů Eurostatu zde adopce činí 64 %. Jižněji se může se Skandinávií měřit pouze Nizozemsko, kde adopce dosáhla 65 %.

IoT zatím hlavně zabezpečuje a monitoruje

Zařízení internetu věcí (IoT) využívala v roce 2021 téměř třetina (31 %) českých podniků s deseti a více zaměstnanci, přičemž podíl je opět nejvyšší ve velkých firmách (55 %) a u středních a malých klesá (41 %, resp. 28 %). Výraznou část IoT nasazení tvoří bezpečnostní technologie, jako jsou IP kamery, detektory či alarmy, které v loňském roce využívalo 26 % podniků. 

Na druhém místě je sledování provozního stavu strojů nebo vozidel, například formou GPS lokalizace nebo RFID čipů, jež využívá 12 % podniků. Třetím nejčastějším IoT scénářem, který najdeme v 9 % českých firem, jsou pak chytré elektroměry, vodoměry, termostaty a další zařízení sledující spotřebu vody a energií.

Jen 7 % českých podniků využívalo v roce 2021 data ze strojů nebo M2M komunikace pro monitorování procesu výroby a 4 % měla nasazené senzory nebo čipy pro monitorování zboží během jeho skladování či přepravy. Stejný, čtyřprocentní podíl pak vykazují scénáře využití kamer a dalších senzorů k analýze chování zákazníků, stejně jako využívání dalších IoT systémů, jako jsou virtuální asistenti, kteří umožňují vést komunikaci, ovládat hlasem různá zařízení, vyhledávat na internetu nebo plánovat schůzky.

V rámci EU je náš podíl firem využívajících IoT o dva procentní body nad unijním průměrem a mezi členskými státy se celkově pohybujeme na devátém místě. Opět však platí, že premianti jsou daleko před námi – podíl v Rakousku a Slovinsku se pohybuje okolo 50 % a Finsko a Švédsko hlásí shodně 40 %.

AI, pole neorané

Řešení využívající umělou inteligenci (AI) využívalo v roce 2021 v Česku jen 4,5 % z celkového počtu podniků. Vzhledem ke komplexnosti a nákladnosti AI řešení nepřekvapí, že výraznější uplatnění nacházejí pouze v kategorii největších podniků (24% podíl) a ve firmách působících v IT (rovněž 24% podíl). Lehce nad 10 % se AI dostala ještě v oblastech audiovizuálních činností, výroby dopravních prostředků a telekomunikací, v ostatních odvětvích je její podíl zatím zanedbatelný.

Co se týče konkrétních využití AI, podniky používají především strojové učení (15 % podniků v IT; 1,4 % všech firem), textmining (12 %, resp. 1,7 %) a rozpoznávání obrazu (11 %, resp. 1,6 %). V rámci EU umělou inteligenci nejhojněji využívají podniky v Dánsku (24 %) a unijní průměr činí 8 %, tedy bezmála dvojnásobek toho našeho. I náš 24% podíl v segmentu velkých podniků oproti EU (29 %) zaostává, byť ne tak výrazně.

Cloud22

Kompletní studie obsahující celou řadu dalších kapitol včetně podrobných grafů a tabulek je volně dostupná na stránkách ČSÚ a najdete ji zde.

Zdroj: ChannelWorld

Čtěte dále

Salesforce: Pro téměř 90 % zákazníků je zážitek stejně důležitý jako produkt či služby
Salesforce: Pro téměř 90 % zákazníků je zážitek stejně důležitý jako produkt či služby
PCV Computers je distributorem značky Ruijie
PCV Computers je distributorem značky Ruijie
Salesforce kupuje Troops.ai, stane se součástí řešení Slack
Salesforce kupuje Troops.ai, stane se součástí řešení Slack
IDC: Globální výdaje na digitální transformaci se letos vyšplhají na 1,8 bilionu dolarů
IDC: Globální výdaje na digitální transformaci se letos vyšplhají na 1,8 bilionu dolarů
Jan Janík je innovation thought leader v IdeaSense
Jan Janík je innovation thought leader v IdeaSense
Eset: Kyberzločinci využili k odcizení hesel malware, kterým útočili i na Ukrajině
Eset: Kyberzločinci využili k odcizení hesel malware, kterým útočili i na Ukrajině