Ale co CeBIT? Zatímco Invex neslavně skončil, proč CeBIT dostal (malou) druhou mízu a nestáhla ho ke dnu ani pokračující hospodářská recese?
Invex s plnoletostí skonal. I tak by se dalo přeložit loňské tiskové prohlášení o tom, že Invex v „klasické podobě“ je nahrazen konferencí Invex Fórum, odborným ICT setkáním. Pominu-li souběžné veletrhy, již žádné IT firmy, žádní IT distributoři, žádné akce, žádní sběrači letáku, žádní návštěvníci dychtící po počítačových novinkách. Jen ICT odborníci a prodavači lepidel, čističi bot, stánky s rádoby rychlým a nepříliš chuťově výrazným občerstvením a nebo alternativně teplo výstavních minirestaurací s miniporcemi a maxicenami.
I odpůrci Invexu s odstupem času uznávají, že Invex prostě byl ve své době atraktivní. Mnoho let se na něj sjížděla odborná i laická veřejnost, davy studentů a fanoušků počítačů i různých zvědavců. Každý si mohl přijít na své, nasát atmosféru velkého světa počítačů koncentrovaného v několika pavilonech brněnského výstaviště.
Invex ve své době ale byl i něčím víc – na podhoubí Invexu doslova vyrostla nová armáda počítačových odborníků, z nichž mnozí začínali jako zvídaví sběrači prospektů a tužek. A taky na další velmi podstatný přínos Invexu se často zapomíná – v dřívější době (a to nejen v té bezinternetové) Invex suploval, a to velmi výrazně, špatné obchodní kanály firem. Firmy proto byly ochotny investovat nemalé peníze do výstavní plochy pro předvedení svých prezentací s produkty a službami – aby tak upoutali nejen koncové zákazníky, ale během jednoho týdne uzavřeli také velké obchodní kontrakty.
Rychlé a tiché rozloučení s Invexem
Jenže jak plynul čas, Invex pořád pouze těžil z dřívějších úspěchů na domácím písečku a nereflektoval nové trendy. A velké domácí SW firmy Invex prostě nemohly návštěvností ani obchodními výsledky spasit – návštěvníci Invexu byly hlavně ti mladší a ti chtějí převážně chléb a hry – tedy prezentace přímých zastoupení HW firem s jejich novinkami a zábavu. A pochopitelně také hodně letáků a tužek. Akorát že takový zákazník je zajímavý z hlediska statistiky marketingového oddělení BVV, méně už však z hlediska jejich likvidity pro vystavovatele.
Navíc internet, ústup velkých hráčů na trhu IT zajímavých pro koncové zákazníky, ceny výstavní plochy, služby pořadatele a s tím v ruku v ruce jdoucí úbytek návštěvníků zvonil pomalu Invexu umíráček. A plánovaná velkolepá záchrana v podobě spojení s dalšími veletrhy multimediálního charakteru se nekonala. Přidané souběžné multimediální veletrhy nakonec Invex sice nepohltily, ale spíše stáhly pod vodu ještě dříve – nezájem vystavovatelů a návštěvníků se z Invexu přesunul i na ně a domeček z karet se sesypal…
Přesto se domnívám, že zrušení Invexu, respektive jeho kvapné nahrazení Invex Fórem, bylo předčasné. Nicméně došlo k tomu, a tak se odborníci z oboru ICT mohli loni zajít podívat na multimediální prezentace během své konference. Letos již ani to nebudou moci – tedy pokud se nezajímají o obráběcí stroje či válcovací lavice s ingoty. Invex, vlastně jeho pohrobek Invex Fórum, se totiž vrátil po dvaceti letech tam, kde začal – do náruče strojírenského veletrhu.
CeBIT, místo obchodům zaslíbené?
O CeBITu se mluví. O CeBITu, největší světové přehlídce výpočetní a telekomunikační techniky, se paradoxně mluví hlavně jen v Evropě. A o CeBITu se mluví nejen v obchodních, ale už i v politických kruzích.
CeBIT na tom i přes určitý optimismus není úplně nejlépe. Klesá počet vystavovatelů a rapidně klesá i počet návštěvníků. Navíc mu rostou zdatní specializovaní konkurenti, a to z hlediska výstavního i kontraktačního – lasvegaský CES, orlandské PMA, berlínská IFA nebo barcelonské MWC. A manažeři CeBITu se jim rozhodli konkurovat. Z CeBITu se tak postupně stal těžko definovatelný technologicko-veletržní mišmaš.
Větší otevření CeBITu multimédiím a spotřební elektronice mělo přinést oživení a druhou mízu pro tento veletržní kolos. To se sice částečně povedlo, ale daň je vysoká. Mnoho velkých hráčů na trhu se rozhodlo soustředit na specificky profilované akce, čímž Hannover postupně zmizel z mapy marketingových oddělení mnoha IT a telco firem.
Politické i obchodní kolbiště
Čtvrtstoletí CeBITu bylo oslaveno v duchu „propojených světů“, což nepřímo znamená, že počítače ustoupily do pozadí aktuálním multimediálním trendům. CeBIT tak nyní zápasí nejen se stále probíhající hospodářskou recesí, úbytkem vystavovatelů i návštěvníků, ale i s vlastní identitou. Odklon od původního záměru a snaha mít všechno pro všechny je i pro CeBIT příliš velké sousto. Mladší specializované veletrhy podporované velkými firmami již několik let mají navrch a zdá se, že CeBIT je již neohrozí, byť se všem ze všech sil snaží konkurovat.
Odborníci chtějí specializované akce a tak blízká budoucnost bude i nadále patřit profilovaným konferencím a odborným prezentačním veletrhům a sympoziím. Naproti tomu běžní návštěvníci a tudíž potencionální zákazníci vyžadují osobní kontakt. Veletrh se ale musí přesunout za nimi, protože namlsanost internetem nikoho nenutí přijet si osahat a očichat reálné zboží namísto virtuální prohlídky z tepla domova. Firmám se ovšem do většího množství regionálních veletrhů logicky investovat nechce.
CeBIT je tak na rozcestí – ideovém i obchodním, veletržním i (vele)výstavním. Cesta zpět ke specializaci se asi v nejbližší době konat nebude a tak bude pokračovat rozšiřování záběru. A také boj o samotné firmy a s tím spojený obchodní úspěch. Ten potřebuje CeBIT jako sůl. Vycítili to i politici a CeBIT začali podporovat, protože přináší peníze do regionu i státní kasy. Proto němečtí politici na CeBITu i mimo něj brojí na jeho podporu. Bohužel ti naši se na již zaniklý Invex jezdili spíše předvádět.
CeBIT je, i přes své zápory, důležitým kontraktačním a výstavním hráčem – ale ještě důležitějším hráčem pro německou a evropskou ekonomiku. Jenže i přes politickou podporu CeBIT svou existenční hru ještě nevyhrál.
Autor je externím spolupracovníkem redakce. Profesně se specializuje na informační systémy, tiskové technologie a internetové služby.
